|
|
Christian Ethics and the Victorian Novel: The Child as a Christ Figure in Oliver Twist, Silas Marner, and The Master-Christian
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k rozvíjejícímu se poli náboženských/postsekulárních a etických studií. V první kapitole situuji svou práci v kontextu náboženského a etického obratu humanitních věd a zároveň obracím svou pozornost k viktoriánskému románu, jehož koncepce byla často zkreslena sekularizační tezí. Dále se zabývám přesunem křesťanské víry a jejích etických funkcí z náboženských institucí do viktoriánské literatury a literární kritiky. V první kapitole zároveň vytvářím interpretační rámec kristovské postavy ve vybraných viktoriánských románech, jimiž se snažím postihnout vývoj transpozice víry od raného viktoriánského období po konec 19. století. V následujících třech kapitolách aplikuji tento interpretační rámec na postavu osiřelého dítěte ve třech viktoriánských románech, konkrétně v Oliveru Twistovi (1837- 1838) od Charlese Dickense, Silasi Marnerovi (1861) od George Eliot a The Master-Christian od Marie Corelli (1900). Druhá kapitola představuje stejnojmenného hrdinu Olivera Twista jako kristovskou postavu, jež přináší možnost vykoupení se a spásy ze spárů nefunkčních státních institucí a londýnského podsvětí a na konci románu nastoluje vládu království nebeského na Zemi v podobě pastorální idyly. Zároveň se věnuji vyobrazení mechanismu Boží spravedlnosti, jehož prostřednictvím...
|
|
| |
|
|
Harry Potter: A Social critique
Nováková, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Harry Potter: Sociální Kritika Cílem této práce je předložit analýzu řady fantasy románů Harry Potter od autorky J.K. Rowlingové jako díla sociální kritiky. Výrazný rozdíl mezi dvěma diametrálně odlišnými fiktivními světy, kouzelnickým světem, v němž je řídícím principem magie, a jeho mudlovským protějšekem (termín označující ne-kouzelnický status) definovaný především nepřítomností magie, umožňuje Rowlingové ukázat a prozkoumat rozličné sociální otázky: rasové předsudky, sociální stratifikace, korupce, sociální zabezpečení dítěte, morální otázky, zneužívání moci, občanské konflikty, národní podjatost, otroctví, terorismus a genderová problematika. Tyto dvě souběžně existující kultury, jsou v jejích románech reflektovány v jazyce, tradicích a hodnotách. Komplexnost jejího díla dovoluje Rowlingové se postupně přesunout od jednodušších ke složitějším sociálním problémům. Zpočátku se autorka soustředí na záležitosti týkající se hlavního hrdiny příběhu, Harryho Pottera, a později se zabývá kouzelnickým a mudlovským světem jako celkem. Jinými slovy, to, co začíná jako dětský příběh, se záhy změní v kritiku sociálních nespravedlností, a s tím, jak postavy dospívají, v tzv. bildungsroman (vývojový román), díky čemuž lze rozvíjet, kromě základního motivu souboje dobra a zla, i další náměty. Pozornost bude věnována...
|
|
|
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Victorian Influence on the Russian Imperial Court Through the Family Ties between the English and Russian Royal Houses at the End of the 19th Century
DUFKOVÁ, Alena
Bakalářská práce si klade za cíl popsat a poukázat na následky vlivu viktoriánství a osoby královny Viktorie na životní styl ruského carského dvora na konci 19. a počátku 20. století. Líčí historické události, které formovaly Rusko, a soustředí se na rodinné vztahy mezi Romanovci a anglickým panovnickým dvorem. Práce definuje viktoriánství a ukazuje rozdíl v mentalitě ruské a anglické vysoké společnosti. Vychází z analýzy dopisů, deníkových záznamů a memoárů účastníků zmiňovaných událostí, objasňuje okolnosti, za nichž vnučka královny Viktorie, carevna Alexandra, nastoupila po boku cara Nikolaje II. na trůn, a její neúspěšné pokusy aplikovat viktoriánské standarty do života ruské aristokracie. Část práce se věnuje výchově carských dětí dle viktoriánských principů. Stručný popis vztahů mezi Ruskem a Anglií v post-viktoriánském období práci zakončuje.
|
host ::
RSS.